sobota 24. března 2018

E-Reader: Experience & Advice



Nad čtečkou knih jsem se rozmýšlela něco málo přes rok. Razím pravidlo, že když si chci něco pořídit, musím minimálně jeden měsíc počkat (když jde o větší investici, tak klidně ještě déle). Pokud během tohoto měsíce na danou věc stále myslím a narážím na situace, kdy by se mi hodila, je pravý čas ji pořídit. Mně koupě čtečky trvala rok a svého rozhodnutí nelituji.

Důvodem, proč jsem si koupila čtečku knih, je fakt, že čtu do školy minimálně tři texty týdně (a to se někdy může vyšplnat až na 150 stránek). Problémeme ale je, že když jsem četla texty na počítači, jednak se mi snáze unavily oči, ale také mě stále něco rozptylovalo - e-maily, zprávy, upozornění. Kdybych si ale všechny texty tiskla, mohla bych tak vyvolat ekologickou katastrofu.

Poté ale přšlo dilema, zda pořídit tablet nebo čtečku knih. Tablet by byl skvělý na pořizování poznámek - někdy, když čtete text a něco vás zaujme, radši si to vždy napíšete, abyste na myšlenku nezapomněli (co není napsané, jako když neexistuje). Jenže nevýhodou je, že je to v podstatě takový menší počítač - má stejně funkce a stále by mě něčím rozptyloval. V neposladní řadě i pořizovací cena by byla o dost vyšší.

Čtečka je skladná, díky displeji vám jen ztěží unaví oči a baterie vydrží nabitá až měsíc. Poznámky si do tabletu můžete psát také - sice to není tak pohodlné, ale na pár vět zcela postačí. Stejně tak si můžete určité pasáže knihy podtrnout nebo zvýraznit. Do čtečky se vám vejde téměř neomezené množství knih - e-knihy zcela zadarmo jsou především klasiky, což je naprosto skvělé, protože se konečně můžu ponořit do knih Karla Čapka nebo Dostojevského. Momentálně čtu ve volných chvílích v metru Válku s mloky.

Jakou čtečku jsem si tedy vybrala? U mě zvítězila Pocetbook Lux 3. Knihy se nahrávají pomocí WiFi nebo SD karty, má lehké podsvícení displeje, což ve večerních jízdách vlakem domů nadmíru oceňuji a hlavně podporuje i formát PDF (a to i naskenované stránky knih), ve kterém mám většinu textů do školy.

Ještě před samotnou koupí jsem si ale čtečku půjčila v Městské knihovně v Praze. Je to skvělý způsob, jak si čtečku vyzkoušet a zjistit, jestli vám vyhovuje. V čtečce z knihovny jsou poté nahrané všechny dostupné e-knihy z webových stránek knihovny (které si může stáhnout každý).

Nebojte se, fyzickým knihám jsem stále věrná. Čtečka knih mi ale nesmírním způsobem ulehčila práci a už se těším, až ji vezmu na dovolenou - bude to, jako si brát s sebou celou moji knihovnu.

Co vy a čtečky knih? Jsou pro vás tabu nebo příjemná vychytávka?

Žádné komentáře:

Okomentovat