středa 13. září 2017

Touhy Džendeho Džongy | Imbolo Mbue



I přes to, že léte nedodvratně končí, na letní čtení není nikdy pozdě a proto bych vám chtěla doporučit  román Touhy Džendeho Džongy, která vám bude dělat skvělou společnost při posledních paprscích slunce, ale i během zamračených dní.

Jako na většinu knih z knihovny i na tuto jsem narazila zcela náhodou (a to na knihovnách miluji). Její růžový obal na mě zasvítil již z dálky a já tak nemohla odolat. Nečekala jsem ale, že z knihy budu tak nadšená.

Rodina Džendeho Džongy pochází z Kamerunu a do Ameriky se přistěhovala kvůli lepší vidině své budoucnosti. Džende má štěstí, že jeho bratr se do Ameriky přestěhoval daleko dříve než on a tak mu pro něho pomáhá sehnat práci. Nakonec se stane řidičem vysoce postaveného muže ve firmě Lehman Brothers. V tento moment se protnou osudy dvou zcela rozdílných rodin. Na jedné straně velice bohatá rodina, která o finance rozhodně nemá strach, ale balancuje na velice tenkém ledě jak na poli byznysu, tak na poli mezilidských vztahů. Na druhé straně rodina Džendeho, která nemá peněz na zbyt, ale jako rodina drží úzce při sobě. Oběma rodinami ale velice otřese náhlý krach bank a všechny plány i sny se rázem změní.

Román naráží na velice ošemetné téma migrace v Americe. V příběhu se sami dozvídáme, jak obtížné je dostat občanství a jak zdlouhavý proces to je. Nejhorší na tom všem je nejspíše to, že se musíte spoléhat na zcela cizí lidi, kteří mají váš osud v rukách a lobují za váš americký sen. Představte si, že se přestěhujete do cizí země, jazyk ovládáte na úrovni začátečníka a najednou se na vás navalí tuny papírování, procesy u soudu a intriky imigračních úředníků. Na vážnosti tématu nemění ani to, že od vydání knihy uběhlo již 11 let - téma je stále aktuální.

Autorka Imbolo Mbue zajisté čerpala ze své vlastní zkušenosti. I ona se přestěhovala se svým manželem a synem v roce 1998 z Kamerunu do New Yorku. Její osud ale nakonec dopadl přeci trochu jinek než ten Džendeho.

Kniha vyšla v nakladatelství Kniha Zlín v roce 2016.


Žádné komentáře:

Okomentovat