středa 27. září 2017

Summer Reading Wrap Up

Léto je pro mě obdobím, kdy ve volném čase nedělám téměř nic jiného, než čtu knihy. Listuji stránkami, ponořuji se do knižních příběhů a užívám si dní bez povinností a stresu. Co jsem tedy za léto roku 2017 přečetla?



Co mě naučil tučňák | Tom Michell

Okolo této knihy jsem chodila tak dlouho, až si mě sama našla v knihovně v sekci doporučené. Nakonec jsem si řekla, proč ji nezkusit, jelikož je opředená pozitivními recenzemi a hlavně chválami.

Příběh anglického učitele, kterého osud zavedl až do školy do Argentiny by nebyl sám o sobě tak zajímavý, kdyby během své cesty nenarazil na pláži na naprostou katastrofu. Mrtvá těla tučňáků pokryta silnou vrstvou nafty. Těla bez života - až na jedno. Onen moment naprosto změnil spád celého příběhu. Improvizovaná záchranářská akce jediného přeživšího tučňáka na pláži dopadla nad očekávání dobře. Od té doby se z nich stala nerozlučná dvojka, která společně prožívala nejrůznější dobrodružství. Z tučňáka se stal ryze společenský tvor, který vyhledával kontakt s lidmi a byl vždy středem pozornosti. Skrze kapitoly poznáváme, jaký pozitivní vliv měl tučňák na lidi kolem něj.

I přes to, že by se mohlo zdát, jako bych o knize básnila, tak tomu zcela tak není. Čekala jsem od toho jednoduše víc, což ze mě doufám nedělá bezcitný kámen, protože tato kniha je považována za vrcholně emocionální (a mě neukápla ani slza). Příběh je nádherný, ale něco (co slovy nedovedu vyjádřit) mi tam chybělo. Možná na mě byla paralela s tučňákem moc surrealistická a tudíž jakoby nebyly mé emoce pravdivé. Příběh je ale krásný, proto všem doporučuji knihu zkusit a vytvořit si tak vlastní názor (o kterém moc ráda uslyším).

Saturnin | Zdeněk Jirotka

To by nebylo, aby v mém letním čtení nezazněla minimálně jedna klasika všech českých klasik - první z nich je dílo Saturnin, které známe především díky ikonickému zpracování v podobě seriálu a filmu, v hlavní roli Ondřeje Havelky. 

Inteligentní, geniální, humorné - tak bych ve zkratce popsala dílo Saturnin. Během čtení se vám párkrát stane, že se docela nahlas zasmějete, začnete nenávidět tetu Kateřinu, pochopíte, jak dobrodružnou duši má Saturnin a jak inteligentní slečna Barbora je. Nakonci čtení si můžete odpovědět na otázku, co vy byste udělali s opuštěným talířem plným koblih (a pokud jste si nazačátku knihy odpověděli, že nic, na konci čtení se odpověď může docela změnit).


Již dříve jsem se zmínila o tom, jak moc oceňuji tipy na knížky od ostatních - dokáže vás to převést do zcela jiného knižního světa, než na který jste zvyklí a objevíte spousty nových knih a žánrů, které vám sednou. Jednou z těchto doporučených knih je i Smyšlená země, na kterou jsem narazila díky článku blogu Red Poppy Stories.

Příběh založený na pro nás již nemyslitelných tradicích, které brání opravdové lásce, se odehrává v Číně ve 20. století. Mladí lidé sevřeni v kleštích pověrčivosti svých rodičů, kteří mají o budoucnosti svých potomků zcela jasno. To ale mladým lidem naprosto brání ve vyjádření svých citů a náklonností. Pokud hledáte milostný příběh, který není nijak plytký a nepostrádá literární hloubku, vřele doporučuji. Mimojiné objevíte i značnou část čínských svatebních tradic.

První telefonát z nebe | Mitch Albom

Za toto léto se mi podařilo začít dočítat všechny knihy v mé knihovně, které stále čekaly na přečtení. První z nich byla kniha První telefonát z nebe od Mitche Alboma, o kterém jste mohli na blogu již jeden článek číst.

Detektivní příběh s nádechem sci-fi vás vtáhne do městečka Coldwater, které zaznamená v posledních dnech neobvyklý až paramormální jev - telefonáty z nebe. Tyto rozhovory se uskutečňují pouze vyvoleným obyvatelům každý pátek. Tento zázrak přiláká davy nově příchozích a samozřejmě i médií, které tuto novinku ještě více rozšíří. Linie příběhu sleduje podrobněji osudy pár obyvatel Coldwateru, díky kterým odhalujeme pár podezřelých okolností. Detail, který jsem nesmírně ocenila, bylo propojení příběhu knihy spolu s legendou o vynálezu telefonu fyzika Bella.

Kitchen | Banana Yoshimoto

Druhá kniha z mé objednávky na online knihkupectví Book Depository, která rozhodně nebyla žádným omylem.

Pokud milujete Murakamiho a možná byste snesli ještě více melancholie a stran úchvatných popisů, vřele doporučuji. Dvě povídky - Kitchen a Moonlight Shadow - vypráví o smrti, smutku, ale i tom, jak na vše nejsme sami. Povídka Kitchen se mi líbila mnohem více - nádherný vztah transsexuálního rodiče a jeho dítěte mě uchvátil. Stejně jako u Murakamiho nechybí knize a samotnému příběhu určité podivno.

O čem mluvím, když mluvím o běhání | Haruki Murakami

Určitě to sami znáte. Když máte svého oblíbeného autora a dlouho jste od něj nic nečetli, začnou vám jeho knihy chybět. Jak dobře víte, mým oblíbeným autorem je Haruki Murakami a proto jsem sáhla po jeho knize O čem mluvím, když mluvím o běhání.

Tentokrát se ale nejednalo o magický realismus, ale o prosté Murakamiho vyprávění, které jsem si zamilovala. Konečně můžu totiž nahlédnout do zákulisí člověka, který dokáže ze správně zvolených slov a vět vytvořit skvělé dílo. Tentokrát popisoval svoji běžeckou kariéru - prolínání běhu a tvorby je pro Murakamiho téměr životně důležité. Balanc těchto dvou činností je zárodkem literárního skvostu.

*   *   *

Některé knihy mě natolik oslovily, že si jednoznačně zasloužily samostatný článek plný mých dojmů a pocitů. První z těchto knih byla Hana od Aleny Morštajnové - nejen, že to splnilo jeden z mých cílů a to více číst knihy českých autorů, dokonce jsem si autorku po přečtení velice oblíbila - sedl mi styl psaní a to, jak silně dokáže v knize vyjádřit pocity a nálady daného okamžiku. Autorku Ngozi Chimamanda Adichie a její knihu Amerikána zná každý knihomol, jelikož její kniha byla naprostou seznací (já ji stále ještě čtu - možná si tak čtení trochu protahuji, abych si knihu mohla více užívat). Z online knihkupectví Book Depository (o kterém si můžete přečíst zde) jsem si objednala We Should All Be Feminist. Konečně jsem se opět ponořila do anglicky psaných knížek a přečetla si něco o populárním tématu feminismu, které je tolik opředeno mýty a předsudky, které tato kniha bravurně vyvrátila. Magický realismus mi přes léto velice chyběl, proto jsem se pustila do knihy Magický průvodce městem pod pahorkem finského autora, jehož jméno pasuji na knihomolský jazykolam. Oddechovka, kterou jsem si ale neskutečně užila byla kniha Touhy Džendeho Džongy od Imbolo Mbue. Kniha vybráví příběh dvou naprosto odlišných rodin, jejichž osudy se ale v jeden moment protnou a my tak díky knize pozorujeme různé pohledy na svět. Další knihou v pořadí byl Gottland od polského autora Mariusz Szczygieł - pokud vás zajímají příběhy z časů noromanizace s dějovou linií (a tak i srovnáním) do doby po roce 1989, rozhodně kniha stojí za přečtení.

Letošní léto bylo plné krásných knih a stovek přečtených stránek. Doufám, že i vy jste si léto náležitě užili, a že si letní klid a pozitivno v duši přenesete s sebou i do podzimního období. 

2 komentáře:

  1. Saturnina jsem taky četla, a moc se mi líbil. Já si knihy v létě moc neužila, pořád jsem někde byla a čas nebyl :/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je ale určitě znamení toho, že tvé prázdniny byly plné zážitků a to je mnohdy lepší než knihy :)

      Vymazat