středa 16. srpna 2017

Books & Minimalism | lifestyle

Když jsem šla k pokladně zaplatit dvě knihy, které jsem si v obchodu vybrala, na chvíli jsem se zamyslela, jestli to není proti mému přesvědčení o minimalismu. Po chvíli jsem si odpověděla NE a šla vesele dál k pokladně. Proč?




Na tuto myšlenku mě popravdě přivedla Ariel Bisset, moje nejoblíbenější booktuberka vůbec. Jelikož se také zabývá udržitelností a minimalismem, nemohla z toho přirozeně vynechat knihy, které jsou trnem v oku každého minimalisty, který ale zároveň miluje čtení.

Stejně jako ona i já jsem se začala zbavovat přebytečných věcí, které jako by mě samotnou dusily, přestala jsem téměř nakupovat ve fast fashion obchodech a začala plně využívat secondhandy a mou vlastní skříň (či skříně ostatních členů rodiny, hah). Jenže na knihy to u mě nějak nefunguje. Nejsem ale fanatik, který by při každé návštěvě antikvariátu nebo knikupectví odcházel s horentní sumou knih v tašce a nejsem ani ten typ knihomola, který musí mít každičkou nově vydanou knihu. I přes to se mi v průměru měsíčně v knihovně jedna až dvě knihy objeví. Otázkou ale zůstává, jestli se i přes všechno toto můžeme nazývat minimalisty?

Pokud ale chápeme minimalismus tak, že věci vlastnit můžeme, ale pouze a jen to, co nám přináší radost, minimlistou může být pravděpodobně i ten knihomol, který vlastní knihovnu o rozloze jednoho velkého pokoje. A já si myslím, že taková cesta minimalismu je ta správná, umírněná.

Tuto tezi svými argumenty podporují i ti nejznámější minimalisté The Minimalist, kteří říkají:

„Minimalism is a tool to rid yourself of life’s excess in favor of focusing on what’s important—so you can find happiness, fulfillment, and freedom."


Také zdůrazňují, že problém nevidí v samotných věcech, ale ve vztahu mezi objektem a člověkem, který je někdy silnější než by bylo zdrávo. Podle nich bychom si ke každé věci měli najít pozitivní, smysluplný vztah a vysvětlení, proč danou věc vlastníme. Poté je přirozené že, pokud si sami sobě nevysvětlíme smysl dané věci, očividně ji nepotřebujeme.

12 komentářů:

  1. Knihy byly jediné, co jsem nedokázala vytřídit, když jsem dělala velký úklid. Dělají mi prostě radost.. všechny!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A tak to má být, to mám radost! :)

      Vymazat
  2. Mám to stejně! :) Nejsem kdovíjaký knihomol, ale občas si nějakou tu knížku koupím a výčitky nemám:) Taky je skvělá věc čtečka (když si něco chci přečíst, ale vím, že to ve svý knihovně nepotřebuju).
    Píšu, tedy jsem

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Čtečka mi nějak nesedla, ale tenhle problém řeším knihovnami (a pokud kniha není na pobočce, díky rezervaci ji mám do týdne doma)! :) a přesně - žádné výčitky a o to jde :)

      Vymazat
  3. Ožehavé téma pro minimalisty a čtenáře, taky k nim patřím, nebo se alespoň snažím. Už před časem jsem si stanovila, spíš teda z finančních důvodů a na minimalismus to pak už jen pasovalo, že si domů kupuju jen ty knihy, ke kterým se chci opakovaně vracet. Drtivou většinu knih si půjčuju a koupím si až tu, kterou jsem už četla a vím, že ji u sebe prostě potřebuju. Ať už kvůli příběhu, stylu vyprávění nebo myšlenkám, které mi připadaly důležité.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak jsem si to stanovila taky - jednak z finančních důvodů, jednak taky z důvodu nedostatku prostoru (už se mi do knihovny nic nevejde), ale problémem jsou Levné knihy - je tam tolik skvělých knížek za pár korun, které tam někdy nemůžu nechat (a překvapivě jsou to buď klasiky, které prostě doma chci mít nebo knihy, které jsem vždycky přečetla). Je to ale dobrá terapie, protože když pak vidím v knihkupectví knížku za normální cenu 300 - 400,-, hned mě to odradí a dávám si ji do seznamu co si půjčit v knihovně :)

      Vymazat
  4. Příjemné čtení k ranní kávě. Opravdu jsem se musela nad tím vším zamyslet. Já mám však v hlavě cosi, co mi nedovolí knihu si půjčit v knihovně. Proto si všechny kupuji. Za měsíc opravdu ta 1-2 knihy. Mamka se mě onehdá ptala, proč si to raději nepůjčím v knihovně. Nedokázala jsem ji to vysvětlit, protože ona nemá ke knihám takový vztah jako já.
    Děkuji za pěkné čtení.
    Hezký den

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Už jsem od několikal lidí slyšela, že si z knihovny knihy nepůjčují a určitě na tom není nic špatného. Já se svojí duší objevovatele miluji nalézat v knihovnách poklady, na které bych asi stěží narazila. Děkuji moc za pochvaly a i já přeji krásný den :)

      Vymazat
  5. A to já jsem se za poslední asi dva roky zvládla vzdát cca poloviny knihovny. Sice tam byly knihy, které jsem považovala za dobré, ale věděla jsem, že znovu už je číst nebudu. A že jejich darováním/prodejem můžu udělat radost někomu jinému, komu se na ně nebude jen prášit :)

    Což ale neznamená, že nové knihy nekupuji, jen nad tím mnohem víc přemýšlím. A často si radši knihu "jen" půjčím v knihovně, protože mi to tak stačí. Musím přiznat, že tohle trvalo hodně dlouho, než jsem k tomu dospěla a než jsem se k tomu odhodlala. Ale nelituju toho, pořád mám hodně knih, části z nich se ještě zbavím, ale vím, že ty, které zbydou, jsou ty pravé (takže Pratchett, Gaiman, Rowlingová, Tolkien, Míla Linc, Tim Powers, pohádky, pár komiksů, nějaké vegan kuchařky a pár knih o bylinkách a kosmetice - hm, teď to vypadá, jako bych se žádných knih nikdy nezbavila :D).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je skvělý přístup! Také přemýšlím o darování knih, o kterých vím, že je asi již podruhé číst nebudu. Mohla bych udělat i nějakou giveaway tady na blogu 😎

      Vymazat
  6. Já mám k minimalistovi daleko, o určité omezování nákupů se ale snažím a až na to jednou seberu odvahu, chystám se i na probrání a vyházení zbytečností.

    Knihy, to je ale kompletně jiná kapitola. Já je k životu zkrátka potřebuju, a to i když většinu z nich skutečně podruhé nečtu. Pryč dávám ty, co se mi vyloženě nelíbí, na zbytek se ale ráda alespoň koukám.

    Ten přístup popsaný k článku mi přijde rozhodně zdravější, než snažit se zredukovat počet vlastněných věcí za každou cenu. V tom totiž podle mě štěstí rozhodně taky neleží.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zcela souhlasím! Knihy k nám neodmyslitelně patří, zbavit se jich by udělalo více škody než užitku! :)

      Vymazat