středa 17. května 2017

Jasno lepo podstín zhyna | Sara Baume

Pokud jste již četli můj článek o knihách Magnesia Litera, rozhodně je vám tato kniha povědomá.



Když jsem viděla tuto knihu u pár book bloggerů a přečetla si její abtrakt, ihned jsem věděla, že si ji musím pořídit. Naštěstí jsem si musela objednat nějakou knihu z Knižního klubu (vidíte, to jsou ty výmluvy pro koupi knihy v praxi), takže volba byla jasná.

Musím vás varovat předem, pokud nemáte rádi popisy a prahnete spíše po výživném ději, tak tato kniha není přímo pro vás. Dílo poeticky popisuje vztah osamělého muže a jeho psa, kterého si osvojil ze psího útulku. V některých částech se kniha retrospektivně vrací do minulosti a odkrývá tak životní příběh hlavní postavy. Dozvídáme se o smrti matky nebo o otci a jeho záhadném úmrtí. Stihomam hlavního hrdiny, který nesnese pozornost ostatních obyvatel přímořského městečka a nešťastné události, které jsou zapříčiněny agresí jeho nového čtyřnohého kamaráda, je donutí odjet pryč - cestou necestou. Přebývají v autě, živí se vším možným i nemožným a přemýšlí, co bude dál.


Kniha mě doutila se zamyslet i sama nad sebou - některé vlastnosti hlavní postavy jako by byly vytržené z mého osobního života. Čím dál tím častěji se vyhýbám přítomnosti lidí, se kterými nemám tolik společného nebo mi nejsou tak blízcí. Já vím, je to hrozné, ale raději si dám sluchátka do uší a zabořím se očima do knihy, než abych řešila interakci s lidmi. Je to jednoduché - jsem intrvert tělem i duší. Co mi ale v životě chybí, je přítomnost čtyřnohého štěstí, které by mě donutilo chodit ven, kterému bych snesla modré z nebe, které by se mnou sdílelo moji půlku (nebo i více) postele, které by doplnilo naši malou domácnost o dalšího člena. I přes to, že si nic víc nepřeji, můj zdravý rozum mi radí, že nesmím myslet jen na sebe, ale také na život imaginárního psa. Oba s přítelem chodíme do školy, povinností máme víc jak dost a velikost i lokace našeho bytu v Praze by nebyla pro psí stvoření to nejlepší. Věřte mi, trhá mi to srdce, ale věřím, že přijde čas, kdy budou podmínky i my zcela připraveni pro našeho psího společníka!

Pokud jste i takovým milovníkem psů, ale jako my si ho nemůžete pořídit, kniha vám poslouží jako alespoň miniaturní náhražka čtyřnohého kamaráda. 

4 komentáře:

  1. Já mám tuhle knížku rozečtenou a nějak se mi nechce ji dočítat... Tenhle typ hrdiny zkrátka není pro mě, mísí se ve mně strašná lítost a trapnost a nevim, irituje mě to. Ale napsané je to famózně, ne že ne.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Po přečtení pár stran jsem hned věděla, že je to hodně kontroverzní postava, která se nebude zdát každému :) mně to bylo jen strašně líto, každopádně jsem se asi více než na postavu soustředila na ten famózní popis!

      Smazat
    2. Já s tím mám problém, no. Když k postavě cítím takovou lítost, hrozně mě to irituje. Proto se třeba nemůžu dívat na film Vesničko má středisková, protože mi prostě strašně vnitřně vadí, jak se tam chovají k Otíkovi proto, že je mentálně jinde. Ale jsem ráda, že kamarádka, které jsem tuhle knížku dala k narozeninám, z ní byla naprosto unesená :)

      Smazat
    3. S tímhle ale zcela souhlasím - na Vesničko má středisková se taky nedovedu koukat. U mě asi záleží na tom, jak postavu vnímám :)

      Smazat