sobota 18. února 2017

Reading organization on point!

Na začátku vysoké školy jsem si myslela, že ve všem tom chaosu a podle mě nesplnitelných povinností ztratím čas na mou milovanou činnost - čtení. Když jsem ale zjistila, jak se věci mají a začala si organizovat svůj čas, zjistila jsem, že se čtení nemusím  vůbec vzdávat. Na co ale musím stále myslet, je fakt, že čas na čtení jde ruku v ruce s organizací školních povinností.

Klíčem ke spokojené mysli lidí, kterým slovo deadline nahání hrůzu, je vše si naplánovat, změřit dostatečně své síly a čas si rozdělit podle povinností. Nejsem ten typ člověka, který by se stále se přibližujícím termínem odevzdání práce získával nějakou magickou schopnost kreativity, spíše naopak, ale věřím, že někdo v zápalu boje s deadlinem těmito vlastnostmi zářit může. Chtěla bych jen upozornit, že to, co platí pro mě, nemusí platit pro všechny. Každopádně mým záměrem je alespoň poukázat na to, jak to alespoň u mě funguje a tak vás ostatní navést na podobnou cestu (doufejme, že úspěchu)

Co si nenapíšu, to jako by nebylo. Vše musím mít na očích, a proto mi velice pomáhají plánovače od holek z Cup of Style. Kdybyste se ale vy sami chtěli vyřádit, podobné plánovače si můžete vyrobit sami. Tam si píšu vše od zkoušek, po odevzdání úkolů, ale i svátky a narozeniny, na které opravdu nikdy nechci zapomenou. Samozřejmě mám i diář, kam si píšu vesměs to samé, ale u mě se mi osvědčili spíše plánovače, které mám stále na očích (a nakonec mi zůstanou tak trochu i v hlavě)

Jelikož mám do školy za úkol přečíst i spousty článků, musím si organizovat i čtení. Jelikož nedokážu odborné články (někdy i v cizích jazycích) číst v metru či ve vlaku, rozvržení je celkem jasné. U čtení do školy se musím soustředit a snažím se dělat i krátké poznámky, abych měla někde uložené, o čem to vlastně bylo (protože někdy mi k porozumění jedné vět nestačí ani několikanásobné přečtení). Povinnosti do školy se snažím mít co nejdříve z krku a to někdy vyžaduje i omezení čtení mých odpočinkových knih. Každopádně, co si snad nikdy neodřeknu, je můj  večerní rituál, kdy se snažím vypnout počítač, telefon a zalést do postele, připravená ke spánku s knihou v ruce. Nejen, že mě to před spaním uklidní, ale je to jediný čas, který mohu někdy přes den čtení věnovat. Jsem ten typ člověka, kterému s večerem ubývá koncentrace, proto by se mi noční učení stejně nevyplatilo. Stejně jako večer, tak i cesty metrem či vlakem věnuji odpočinkovému čtení - jízdy vlakem mě spíše uspávají, než abych byla jakkoliv produktivní. 

Dalším tipem je nahradit zbytečné několikáté projíždění Instagramu nebo Facebooku dvaceti minutami čtení. Jen si uvědomte, kolik zbytečného času vám sociální sítě někdy zaberou (stejně tak i mně). Jen si řekněte: „Ne, opravdu se za posledních 10 minut nic nestalo, nech ten mobil ležet!" Tohle je pro mě osobně velký problém, ale kdykoliv si vzpomenu, že si místo toho můžu číst, volba je jasná, Instagram (holt) počká. 

Nezoufejte, pokud jste ještě svůj organizační rytmus nenašli, vše je jen o zkoušení různých taktik a následovného objevení toho pravého pro vás. Možná jste stejně jako já produktivní přes den spíše než v noci, nebo z vás budou noční tvorové (možná i já se ve své taktice naprosto mýlím, možná i mně by prospěla noční práce)


4 komentáře:

  1. Se zapisováním věcí to mám stejně, co není na papíru jakoby neexistovalo. :D Na čtení večer jsem většinou už moc unavená, nejvíc přečtu v mhd nebo o víkendech. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je pravda, že v MHD a o víkendu toho také hodně přečtu, ale jelikož jsem brzký spáč, mám čas i na večerní čtení :D :)

      Vymazat
  2. Díky za tip na ty plánovače, vypadají úžasně - škoda, že jsem je neobjevila už v lednu před státnicemi, ale co, čekají mě už brzy další, tak je asi použiju. :-D Taky jsem zapisovač, ztratit diář, tak mě vyhodí ze školy, práce i z domova asi...
    Kontrola všelijakých sítí je opravdu žrout času. E-mail, facebook, druhý e-mail, a už se to veze... pár minut, ale kolikrát za den to člověk udělá? Já si dlouho nečetla jen tak, protože jsem studovala literaturu, takže jsem četla každý den hodně, ale hlavně v některých semestrech to nebylo tolik pro radost, jak jsem chtěla... jindy bych si třeba ty knížky užila, nebylo to tím, že je to "povinná" četba, ale ten stres z termínů mi dost hatil užívání si. Hlavně mě štvalo, že strávím dvě hodiny denně dojížděním, jenže se mi ze čtení za jízdy v autobuse dělá špatně... tolik zbytečně spáleného času! Ale teď čtení zase přicházím na chuť tak jako za starých časů. :-)
    Tlapka (pise.cz)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tohle přesně znám - říkám tomu čtecí krize. Někdy nakonec není ani nálada na to, vzít si knížku do ruky a číst, někdy jdu raději dříve spát nebo cestou vlakem (autobusem nejezdím, nemám je moc v lásce) chci jen sedět a přemýšlet :) bohužel, čtecí krizi mám právě teď, jelikož je předemnou spousty testů - už aby byl příští týden za mnou!

      Vymazat