středa 22. února 2017

A proto skáču | Naoki Higošida

Stále častěji se ke mně dostávají knhy, které jsou hitem roku 2016 (a naštěstí jsem se zatím vždy trefila jen do těch, které za to opravdu stojí). Tato si ke mně cestu našla přes Nikol, která mi ji půjčila, protože věděla, že téma autismu mě zajímá a je mi tak trochu i blízké. 




Poslední dobou stále více zaznamenávám, že autismus je pro mnoho spisovatelů tématem, které ještě není zcela prozkoumané a cítí, že právě proto je pro čtenáře tak poutavým. Tato kniha se ale vymyká - napsal ho samotný autista. Naoki Higašida trpí autismem neboli aspergrovým syndromem, který mu byl diagnostikován v šesti letech. Aby mohl komunikovat s ostatními, používá písmenkové tabule nebo počítače. I přes jeho hendikep tvoří, je známým bloggerem a spisovatelem a jeho díla se těší obrovské oblibě právě proto, že o autismu konečně promluvil a svoji zpověď sdílel s publikem sám autista. 

I přes to, že se to nemusí zdát, autisté jsou velice citlivé osoby, kterým není lhostejné to, že si neumějí hrát s ostatními dětmi nebo že nemohou sdílet své pocity s ostatními. Díky knize jsem pochopila hlavně to, co mi o autismu nebylo zcela jasné. Dokonce sám autista vyvrátil jednu z metod, která se hojně u mladých autistů používá a to je vytvoření obrázkového rozvrhu tak, aby děti věděli, co je přes den čeká. Higošida ale tvrdí, že on sám osobně (a zdůrazňuje, že ostatní autisté to mohou mít jinak) tyto rozvrhy nemá rád - je připraven o překvapení, co ho přes den čeká a kdyby se náhodou něco v rozvrhu změnilo, jen by mu to zkazilo den. A to je pouze příklad toho, jak moc důležité je nechat autisty mluvit o tom, jak se cítí, aby nám tak lépe pomohli v tom, jak s nimi zacházet a jak se k nim chovat. 



Nebudu vám lhát, došlo i na slzy. I my máme v rodině autistu a teprve teď mi došlo, jak se cítí, co se jí honí hlavou a jak bychom se k ní měli chovat. Neštěstí v této nemoci je takové, že nikdo neví, čím je autismus způsoben a nikdo přesně neví, jak s autismy zacházet - míry a potřeby autismu jsou různé. 

Chtěla bych s vámi sdílet nějaké myšlenky z knihy, které bychom se měli spíše my naučit od autistů, kteří ten náš společný svět vidí jinak. 

„Myslím, že opravdová laskavost a soucit spočívají v tom, že se snažíme nezranit důstojnost druhých."

„A tak vás prosím - nevěřte všemu, co říkáme. Vím, že je to těžké, protože se nedokážeme pořádně vyjadřovat, dokonce ani naznačovat gesty. Ale v duchu si hrozně přejeme, abyste nám rozuměli. Vždyť my v zásadě cítíme to samé co vy."

„Možná se to na první pohled nezdá, ale my lidé s autismem cítíme, že nám naše tělo nepatří. A žít v něm je někdy opravdové utrpení."

„Těm z vás, kteří stojí při nás, bych chtěl říct, aby se kvůli nám netrápili. Když se trápíte, připadá nám, že bychom raději neměli existovat, a ztrácíme chuť do života. Ze všeho nejvíc nás mrzí, když jsou kvůli nám smutní jiní. Vlastní smutek nějak sneseme. Ale pocit, že jsou kvůli nám nešťastní lidé z našeho okolí, je k nevydržení."

„Kdyby teď někdo objevil lék na autismus, dost možná bych si vybral zůstat tak, jak jsem. A proč? Protože jsem pochopil, že se všichni musíme snažit radovat se ze života, ať už jsme postižení, nebo ne."

Pokud i vás zajímá autismus, tuto knihu považuji za nutnost. Dalším tipem ode mě pro vás je Normální autistický film, na kterém jsem byla v Kině Pilotů, a který končil besedou se samotným režisérem. I z tohoto filmu z největší části vyplynulo, že:

 „... pro nás lidi s autismem je autismus norma, takže vlastně nevíme, co to znamená být 'normální'. Když máte rádi sami sebe, tak je jedno jestli máte autismu, nebo ne." 

4 komentáře:

  1. Tuto knížku vidím skoro všude, ale nikdy mě nenapadlo si ji pořídit nebo se o ni více zajímat. Určitě ji zkusím a snad budu mile překvapená jak se mi bude líbit. :)

    www.readingwithlu.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kdyby mi ji Nikol nenabídka, že mi ji půjčí, asi bych na ni vůbec nenarazila, i když jak popisuji, mám k tomu celkem blízko :) je to rychlé a krásné čtení :)

      Vymazat
  2. Už jsem na ní taky několikrát narazila, ale neotevřela jsem si jí a dále jsem se o ní víc nezajímala :) Hezká recenze, další inspirace k přečtení, děkuji :)

    Kačí :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji moc Kačí, určitě stojí za přečtení! :)

      Vymazat