sobota 3. prosince 2016

Moudré z nebe | Richard Skolek

Jednoho dne mi do poštovní schránky přiletěla velice milá kniha, kterou mi poskytl sám její autor k recenzování. 

A na knihu jsem měla obrovské štěstí, protože něco takového jsem v monotónních a mrazivých dnech potřebovala. Knihu, která vám vytvoří úsměv na rtech (ale dovede vás i hlasitě rozesmát), kdekoliv ji čtete. Kniha, která se vám vejde téměř kamkoliv a nepronesete se s ní. Kniha, která vás jednoduše zahřeje u srdce a na chvíli vás zbaví chmur na mysli.

Příběh knihy je deníčkem Ríši, který popisuje jeho každodenní radosti i strasti velice osobitým způsobem. Je to, jako kdybyste interpretovali mysl malého kluka, kterému patří celičký svět, do slov a vět - nespisovná mluva a časté skákání od tématu k tématu naprosto podtrhuje povahu hlavního hrdiny. 


„Kniha, která vás jednoduše zahřeje u srdce a na chvíli vás zbaví chmur na mysli."


Neříkám, že jsem si na tuto osobitou hovorovou češtinu nemohla zvyknout, jenže bez ní by tato kniha naprosto ztratila kouzlo. I přes to, že je to kniha skladná a krátká, vešlo se do ní hned několik příběhů z rodinného i školního prostředí, které vás dokáží zaručeně rozesmát.

Abychom ale nebyli stále u toho smíchu... Některé stránky vás naprosto zarazí citlivostí tak malého dítěte a tím, jak vnímají svět, ale i detaily každodenního života. Jak sami víme, dětem není bezprostřední chování cizí a to bychom se my (dospěláci) měli od dětí přiučit. Máte snad chuť na kakao s loupáčkem, pouštění draků nebo celý den strávený u pohádek? Tak proč to ještě neděláte? 



Sama jsem po přečtení knihy přemýšlela nad tím, jak by asi vypadal deník mého mladšího já, které ještě chodilo na základní školu, myslelo si, že bude jednou (určitě) známou spisovatelkou, a které se nejvíce ze všeho bálo zubaře (to přetrvává) a čertů na Mikuláše (to se již trochu vylepšilo). Mé malé já, které mělo obrovskou mezeru mezi předními zuby - rodiče mi říkali Madonna a ostatní... no, vy víte. Ale stejně jako i u malého Ríši, i u mě to bylo dětství, ze kterého si pamatuji převážně to pozitivní a krásné. Určitě by se i u mě v šuplíku našly moje staré deníky, ale na jejich otevření ještě kuráž nemám.

Chtěla bych moc poděkovat autorovi knihy Richardu Skolkovi za možnost zaslání a zrecenzování tak úžasné knihy, která mi při čtení zlepšila náladu. Pokud i vy potřebujete řádnou dávku pozitivní energie a humoru, neváhejte s koupí knihy a s podporou mladých českých spisovatelů! 

Žádné komentáře:

Okomentovat