čtvrtek 1. září 2016



Měsíc srpen bude hned po září jeden z nejnabitějších měsíců mých čtyř měsíčních prázdnin - a jsem za to šťastná

Jediným celým volným týdnem byl hned ten první v sprnu, kdy jsme slunečné dny trávili na zahradě trháním rybízu, borůvek a zbylých malin. Plánovali jsme, co bude za týden, přepočítávali jsme, kolik peněz nás to bude stát a trochu jsme se strachovali změny, která nás čeká.

V neděli na to jsme nasedli do auta plného věcí a odvezli jsme se do Prahy, kde začalo naše stěhování a drobné úpravy pokoje, který jsme si pronajali. Byly to tři dny těžké práce, kdy jsme se brzy ráno vzbudili a pozdě večer jsme chodili spát nesmírně unaveni. Ale změna, která nás po práci potěšila, byla k nezaplacení. Stěhování obnášelo nespočet šroubků, několik litrů bílé barvy, dvě návštěvy IKEA a pevné nervy. Ale máme zase na chvíli kde v Praze bydlet. 



Během toho jsem konečně dočetla knihu Paprika od Yasutaka Tsutsui, která mě zcela neoslovila, a proto jsem o ni nepsala ani recenzi. Každopádně pár vět jsem o ni napsala na mém profilu GoodReads, takže pokud vás zajímá japonská literatura jiná než je Haruki Murakami, jděte se tam rozhodně mrknout! Naštěstí Paprika nebyla jediná kniha, na kterou jsem si během nabitého srpna našla čas. O příběhu z knihovny a knize Lesní lišky a další znepokojivé příběhy, jste již rozhodně slyšeli. O čem jste ale ještě neslyšeli je kniha The Hundred-Year-Old Man Who Climbed out of the Window and Disappeared. Koupila jsem si ji v angličtině, protože se stále držím mého malého předsevzetí a pořídila jsem si ji na doporučení mé mamky, která ji četla v češtině. Můžete se již brzy těšit na další recenzi a já se nesmírně těším na další knihu tohoto autora, doufejme, že stejně vtipnou.

A jak tak píši tento článek, pomalu ale jistě dočítám další knihu s názvem Na jih od hranic, na západ od slunce. Pocítila jsem, že mi opravdu zase chybí číst si v Murakamiho knihách a tak jsem se vydala do knihovny a byla odhodlaná půjčit si jakoukoliv Murakamiho knihu a nejlépe tu, kterou jsem nečetla. A tak mi do rukou padlo právě toto dílo. To jsem ale ještě netušila, že moje milovaná maminka mi chtěla udělat radost a tak nás přihlásila do Knižního klubu a hned objednala knihu Hon na ovce (samozřejmě také od Murakamiho). Mohu jen říci, že jsem v sedmém nebi.



K čemu jsem se poslední doubou uchýlila, je východní filozofie a to přesněji buddhismus. Někdy máte ve vaší hlavě nepořádek, snažíte se ho sami vyřešit, ale jako byste se neměli o co opřít, kde hledat inspirci. A proto jsem zabrouzdala do schovaných polic náboženské filozofie buddhismu u nás v knihovně a tam našla tituly, které mě zaujaly. Tak uvidíme, s čím se s vámi brzy podělím!



O čem bych se také chtěla zmínit je Den nepřečtených knih. Bohužel to zatím není oficiální svátek (na který bych dala každému volno, aby měl více času na čtení), ale pouze projekt knihkupectví Martinus. A jak já oslavím 31. srpen? Tak mě sledujte na Instagramu a sami uvidíte! 

Blogem i mým Instagramem se šíří fotky z Brna (a ještě jednou z Brna), Vídně a Budapeště neboli z naší dovolené, která se zcela náhodou stala takovým menším eurotripem. Článků je na blogu spousty, fotek ještě více a já doufám, že vás naše dobrodružství baví stejně tak, jako mě je baví vám je psát. 




A konec srpna byl ve znamení kafíček, procházení se po městě a spostě obídků s přáteli. Konečně jsme se také setkali (hned dvakrát, juchů) s Nikol, se kterou jsme navštívili nespočet secondhandů (kde jsme ulovili spousty pokladů) a také jeden náš oblíbený antikvariát. 




Žádné komentáře:

Okomentovat