sobota 6. srpna 2016



Červenec se celý nesl v duchu domova, protože srpen bude jeho úplným opakem, kdy se budeme přemisťovat z jednoho konce republiky na druhý a doufejme, že se dostaneme i za  hranice Čech. Proto jsem chtěla tak nějak dohat všechny svoje resty co se rodiny týče - navštěvovala jsem členy rodiny, pomáhala a (snad) dělala radost. 

První týden se u nás doma malovalo, takže si dovedete představit, jak byl náš byt celý vzhůru nohama - kuchyň byla v obývacím pokoji a ložnice u mě v pokoji (no, znáte to). Konečně jsem poznala nevýhodu velké knihovny a hodně knih - při malování jsme je museli všechny do jedné přestěhovat a zase zpět nastěhovat a musím přiznat, že naskládat je tam všechny tak, aby se tam vešli, ale aby byli také přístupné, není nejjednodušší. Na druhou stranu jsem si konečně prohlédla všechny knihy, které doma máme a pár si jich vypůjčila



Také jsem se tak nějak z donucení rozhodla, že bych měla začít zdravěji a pravidelněji snídat, a proto jsem se rozhodla si namixovat svoje vlastní müsli do jogurtu. Jednak je to zábava a hlavně je to šíleně dobré (tedy pokud zrovna nemáme doma něco upečeného, to má vždy přednost). Také jsem omezila sladké ve formě průmyslově vyráběných sušenek a tak teď jím hořkou čokoládu a ovoce. Nedělám to jen tak pro nic za nic - mému tělu to (bohužel) vyhovuje více než se stravovat škodlivými cukry, a když to nevydržím a zhřeším, moje tělo mi za to rozhodně nepoděkuje. 

Jak jste se také mohli již dočíst zde, týden jsme byli na dětském soustředění s angličtinou (čti tábor), kde jsem neměla internet, ale zato jsem měla málo spánku, hodně kafe a spoustu zábavy. Jelikož jsem minulý rok chyběla, tento ročník jsem si užila na sto procent. 

Co musím bohužel přiznat je to, že červenec byl také celkem negativním měsícem. Do teď nevím, proč to tak bylo, ale někdy své mysli neporučíte ani, když k tomu nemáte pádný důvod. Nebylo mi dobře, stále jsem přemýšlela nad  tím, co bude a zapomněla jsem žít okamžikem. Naštěstí mě tábor přivedl na jiné myšlenky, i když jsem během něj musela řešit pár nemilých záležitostí (tyto věci si zásadně vybírají ten nejvhodnější čas). Každopádně mám pro vás tip, jak si v těchto situacích pomoci sám - na tato krátkodobá trápení mi pomáhá kniha Miluj svůj život, která má sice šílenou obálku (ale nesuďme knihu podle obalu), zato její obsah opravdu stojí za to. Nejzajímavější částí knihy je její konec, kde je seznam téměř všech nemocí a s nimi související psychické problémy - na mě to sedělo dokonale


A v neposlední řadě přijde řeč na knihy za měsíc červenec. Přečetla jsem Memory Wall - další kniha od Anthohy Doerr a také Kdo chytá v žitě. Když jsem přemýšlela, jakou knihu si přečíst dál, sáhla jsem po Bajkách Barda Beedleho, což byl můj poslední rest co se celé série Harry Potter týče. Konečně bych chtěla dočíst Papriku od Jasutaka Cucui, která mi leží v knihovně  (i v žaludku) pěkně dlouhou dobu rozečtená. A jak jsem se již zmínila, tak při malování jsem narazila na knihu Vyhoďme ho z kola ven (neboli Přelet nad kukaččím hnízdem), která se dá zařadit také do klasik všech klasik

Žádné komentáře:

Okomentovat