sobota 13. srpna 2016

Catcher in the Rye | J. D. Salinger

Na úvod bych jen řekla, zvláštnější knihu, o které jsem si ani dlouho po přečtení nevěděla rady, jsem snad nikdy nečetla. 

A jak jsem se tedy k takové knize dostala? Mohli jste si již všimnout v minulých (ne)recenzích, že jsem se poslední dobou zaměřovala na klasiky, které by neměly každému správnému knihomolovi scházet v jeho seznamu přečtených knih. Byl jednou jeden parný den a já byla v knihkupectví a ze samého blouznení jsem popadla nesmírně barevnou knihu, kterou mají všichni rádi, šla k pokladně, zaplatila a téměř ihned začala číst. 

Přesně tak, jako je poslední kapitola v knize, bych popsala celé dílo aneb Já nevím, co si o tom mám myslet. Kniha se četla naprosto sama, ikdyž jsem si musela zvyknout na styl psaní, který je atipický a ne zcela mnou oblíbený (šlo totiž o velice nespisovnou řeč). Stejně tak, jako je z části kniha plná nenávisti, i vás nachvíli popadnou nenávistné až zhnusené pocity co se Holdena jako hlavní postavy týče. 

Moje nejoblíbenější část knihy se nachází téměř na úplném konci a popisuje tam svět bez míru a klidu opravdu specifickým slovíčkem.

V tom je celej ten problém. Na celým světě nenajdete místo, kde by bylo hezky, a kde by byl fakt klid a mír, poněvadž žádný takový místo neexistuje. Myslíte si, že třeba existuje, ale jednoho krásnýho dne se nebudete koukat a někdo se tam zatím vplíží a přímo vám před nosem tam napíše „KURVO!“ Jen to někdy zkuste! Já si dokonce myslím, že jestli někdy umřu a šoupnou mě na nějakej hřbitov, kde budu mít náhrobek, na kterým bude stát: „Holden Caulfield" a pak ve kterým roce jsem se narodil a v kterým jsem umřel, že zrovna pod tím bude nápis „KURVO…“ Abych řek pravdu, já to vím docela pozitivně. 


No není to krása a pravda? Sami vidíte, že styl psaní je celkem krkolomný, někdy máte sto chutí vzít červenou propisku a vyznačit tam chybu ve slovosledu nebo nespisovný výraz, ale tenhle záchvat vás přejde ihned, když narazíte na takové moudro jako je toto. 


*          *          * 

First of all I would like to highlight that I have never read stranger book in my lifetime - so strange that I cannot even decide whether I like it or not after reading it. 

And how  did I even find this book? You could work out according to my last "review" that nowadays I am rather focusing on the classical books which should not be missing in every bookworms' bookshelves. Once upon a time there was a very hot day and I was (surprisingly) in the bookstore and due to my dizziness I caught a very colorful book (which caught my eye) and which apparently everyone likes. So I paid for it and I started reading it almost immediately afterwards. 

I would describe the book the same way as one of the last chapters - I do not know what to think about it. The book was very readable even thought I had to get used to the way it was written which is not one of my favorite ones because it is written in informal language. As the book is full of hate, you will also feel like you would love to kill Holden (the main character)

My favorite part of the book is nearly in the end and it describes world without peace and calmness with one specific word. 

That's the whole trouble. You can't ever find a place that's nice and peaceful, because there isn't any. You may think there is, but once you get there, when you're not looking, somebody'll sneak up and write "Fuck you" right under your nose. Try it sometime. I think, even, if I ever die, and they stick me in a cemetery, and I have a tombstone and all, it'll say "Holden Caulfield" on it, and then what year I was born and what year I died, and then right under that it'll say "Fuck you." I'm positive, in fact.

Isn't it true and beautiful?

1 komentář:

  1. Knížku si chci už hrozně dlouho přečíst, jsem zvědavá, jak na mě bude působit. :)

    myslenky-snilka.blog.cz

    OdpovědětSmazat