neděle 8. května 2016

Rolák no. 76 | mAnuFraKtura

Jak již název připomíná (a pečlivější čtenáři zbystří) dnes bude řeč o jedné malinkaté firmě, která se zabývá šitím speciálních batohů, které jsou šetrné k naší přírodě! 


Nejprve bych vám ale vylíčila příběh, který mě s tímto batohem doprovázel. Jak jste si již mohli všimnout, já a kabelky nejsme ale vůbec dobré kamarádky. Nevím proč, ale ke mně to vůbec nesedí a není to pro mě ani nijak praktické. Proto je pro mě batoh jasnou volnou. Ten předešlý už by se dal považovat za batohovou chudinku, jelikož byl celý z koženky, začal se loupat, zip přestal řádně fungovat a uspořádání batohu nebylo nijak pohodlné - chyběly podpory zad a pořádné popruhy. Vše tohle jsem mu ale srdečně omluvila, protože to byl můj společník, který se mnou zažil nejedna dobrodružství a nezapomenutelné akce. Zvláštní na mě je, že já, když si na něco zvyknu, opouštím to opravdu nerada, a proto jsem se mého předešlého společníka zbavovala velice těžce, co vám budu povídat. Jenže takto to již nešlo dál a já tak musela sáhnout po nové alternativě. Moje kamarádka (která mi mimochodem pomáhala sestavit tento blog do nového kabátu, její instagram je zde, stojí rozhodně za to!) mi poradila, abych se mrkla na stránku mAnuFraKtury a určitě si jeden vyberu. Ona sama má pohádkový ptačí batoh zde vyrobený a pochval na něj bylo nad mraky. Jenže to se stalo před dvěma roky.


Když jsem tedy začínala nutně potřebovat nový batoh, vzpomněla jsem si na její rady, našla webové stránky a začalo rozhodování, který si tak pořídím. A řeknu vám, bylo to rozhodování dlouhé, jelikož batohů máte na výběr vcelku dost a moje nerozhodná povaha tomu celému moc nepomáhala. Ale nakonec (paradoxně) jsem skončila u celočerného roláku. Rolák, messenger nebo jak tomu chcete říkat - jednoduše si do něj dáte vše potřebné, zarolujete a můžete vyrazit. Samozřejmě to má své výhody i nevýhody, ale u mě zatím převažují výhody. 

I přes to, že ho mám relativně krátkou dobu, zažila jsem s ním celkem dost věcí. Déšť tento batoh absolutně nerozhodní - je z nepromokavého materiálu a jelikož na něm nenajedete žádné kapsy (pouze jednu na zádech), za žádných okolností se vám voda nedostane dovnitř batohu. Další věc je, že když jezdíte do velkoměsta (tak často i nečasto jako já), vyhnete se všem kapsářům, protože se do tohoto batohu prostě nedostanou. Na druhou stranu, když ho někde necháte, ani rolování vám nepomůže. 

Nutno dodat, že jsem mu již stačila představit mojí milovanou Šumavu, ale toho jste si každopádně mohli všimnout.


Tato firmička mě natolik uchvátila, že jsem se nemohla nezeptat, jestli by nebyli tak ochotní a neodpověděli mi na pár otázek, díky kterým bych vám je o něco více přiblížila!

Mohla byste nám popsat v krátkosti vaší firmu, čím se zabýváte a jak jste firmu založila?
Firma vznikla na kolenou, na podlaze pokojíku, a do teď to vlastně pokojík je, poněvadž zatím nemáme žádnou dílnu ani nic podobného. Dlouho jsem to byla jen já a kocour, teď akorát posledních pár dnů mám na pomoc kamarádku, jedny ruce už nestačily. Přesto někdy stíháme jen taktak, protože obě ještě děláme i jiné věci. Tvoříme městské nepromokavé rolltop batohy a to z materiálů, které nejsou získávané prostřednictvím zvířat, na tom bazíruju. Co se týče designu, patrné jsou dvě linie, výtvarnější fashion a umírněnější minimal. 

Jak probíhá výroba vašich originálních batohů (a proč zrovna roláky)? 
K rolákům mě nejprve, z čistě estetického hlediska, inspirovaly vodácké batohy. Až později jsem si docházela na jejich výrazná plus, jako je např. nedobytnost co se týče případného ataku kapsářů či možnost regulovat velikost batohu podle naplněnosti. 
Taky jsem postrádala batoh, jehož tvář by byla přívětivá jakémukoliv oblečení a příležitostem, jednoduše něco mezi kabelkou a klasickým sportovním batohem. Nic moc takového tu nebylo vidět, buď mít na zádech krosnu nebo si huntovat záda přetíženými brašnami či kabelkami přes rameno. Výroba je prozaická, objednání materiálů, tisky vlastních motivů, nastříhání, polstrování, sešití, focení atd., a to za neustálé přítomnosti pana kocoura, ten přísně dozoruje kvalitu.

Jak jste se k šití dostala?
Tomu, že jsem se skamarádila s jehlou, vděčím Babce Skočovské, která vedla kurzy šití v ateliéru scénografie na Jamu, kde jsem studovala. Bez ní bych se asi neodvážila.

Co milujete a co nesnášíte na vaší práci? 
Na práci doma je nejlepší a zároveň i nejhorší, že je to doma. Občas přijde pocit izolace, někdy se skutečně nedostanu mezi lidi, poněvadž prostě šiju. Produkt je náročný a spolkne hodně času. Velká nadstavba je naopak to, že nejsem pod drobnohledem nějaké autority, nemusím se v tomto směru vůbec stresovat, zodpovídám jen sama sobě. Taky se můžu kdykoliv spontánně sbalit a v mžiku jet na výlet nebo větší cestu, což potřebuju. To je pro mě taková exploze svobody.



Když si pročítáte tento mini rozhovor, musíte mi dát za pravdu, že rolák splňuje veškeré mé požadavky a to že je animal friendly? To se jen tak v dnešním světě nevidí! A proč vlastně píši tento článek? Jednak jsem chtěla zase začít psát rozhovory se zajímavými a hlavně kreativními a inspirativními lidmi jako doposud, ale to hlavní je, že já tleskám, podporuji a obdivuji mladou (vývojářskou) scénu co se módy, psaní, hudby a v podstatě všeho týče. Myslím si, že bychom se v tomto směru měli co nejvíce podporovat, jelikož když někdo dělá něco s láskou, je to to nejlepší na světě! 


Nezapomeňte se mrknout na mAnuFraKtury sociální sítě - Facebook a Fler.cz - a neváhejte s koupí roláku jako já (vyzkoušeno za vás), neprohloupíte! 

Žádné komentáře:

Okomentovat