neděle 1. května 2016

Divím se sama sobě, že jsem vydržela a dnes vychází již třetí článek, který shrne předešlý měsíc (a to pro mě jeden z těch posledních na střední škole).



Jednou z pro mě nejlepších věcí měsíce dubna byla ta, že jsme byla na Šumavě celý víkend (článek plný nadšení zde), což pro mě znamenalo oázu klidu a čerstvého vzduchu. 




A ihned na druhém místě se nachází můj vytoužený batoh, který mi teď dělá společnost snad úplně všude! Jak moc dobře víte, nejsem moc kabelkový typ, a proto je pro mě plátěná taška nebo batoh jasná volba. Problém je, že mi z plátěných tašek na jedno rameno bolí záda a nic moc se do nich nevejde, když mi tedy přišel rolák (rolovací batoh), byla jsem štěstím bez sebe (stejně jako moje záda). A jeho první výlet byl kam jinam, než na tu mojí milovanou Šumavu. 



Další krásnou věcí je ta, že jsme konečně zmáčkli (spolu) tlačítko dokončit rezervaci na naši letní dovolenou. Ani nevíte, jak moc uklidňující pocit je, když máte do budoucna stanovený nějaký světlý bod, kterého se budete po zbývající čas zuby nehty držet, ať vše dopadne jakkoliv, smutně či vesele, na dovolenou se (s největší pravděpodobností) pojede stejně. Promýšlet výlety, rezervovat vstupenky a přemýšlet do budoucna je teď jednoduše naše mantra.


A abyste si nemysleli, že se nějak poflakuji, mohu vám hrdě oznámit, že mám vše na maturitu připraveno a teď se to jen naučit. Také tenhle článek píši v rychlosti, než se vrhnu na učení všeho možného i nemožného. K tomu se vztahuje i úvodní věta, že duben je posledním pravým školním měsícem na střední. 


Jednoho dne jsme s mým taťkou otevřeli dlouho neotevřené krabice se vzpomínkami, fotkami a mimo jiné s jedněmi hodinkami a dalším analogovým fotoaparátem. Hodinky jsem si zamilovala, jelikož mi padly na ruku jedna báseň a byly to hodinky mé mamky, tudíž by šlo o hodinky s příběhem... Bohužel, když jsem je zanesla do hodinářství, aby mi v nich vyměnili baterku, dozvěděla jsem se, že hodinky jsou zrezlé a jejich oprava by stála více jak koupě nových. Odcházela jsem opravdu zklamaná a smutná, jelikož jsem s něčím takovým vůbec nepočítala. A co se analogového foťáku týče, když jsme ho doma objevili, rozhodla jsem se, že nechám vyvolat film z Minolty, na kterou jsem fotila téměř celé léto, a když už tam budu, koupím si další filmy. Jenže když jsem se vrátila pro ty "určitě skvělý fotky z léta", dozvěděla jsem se, že na filmu není vůbec nic. Absolutní nic. Možná si teď lámete hlavu, proč mě to tak mrzí a odpověď je jednoduchá - na analogový fotoaparát vyfotíte daný moment jednou a mně je líto, že jsem přišla o všechny ty momenty z léta. Tenhle fakt mě odradil od koupě dalších filmů a rozhodla jsem se prověřit všechny analogy tak, aby mě už žádný jiný nezradil. P.S: Ze čtyř zatím fungují dva. Budu pracovat na opravách a doufám, že se dočkáte krásných analogových fotografií z letošního (dlouhého) léta). 


Také mám za sebou první přijímací zkoušky, u kterých jsem opravdu zjistila nutnost hodinek, jelikož mě znervózňuje, že nevím, kolik času mi zbývá (myslela jsem u toho na ty krásné, ale nefungující hodinky). A když jsem se vrátila po dlouhém a hlavně únavném dnu domů, zjistila jsem, že na mě doma od rodičů čekají mé vysněné digitální hodinky jako útěcha za ty nefungující. Děkuji! 



Co se knih týče, je to se mnou slabší než minulý měsíc (a to výrazně). Začala jsem číst knihu Kronika ptáčka na klíček od Haruki Murakami, která je opravdu (strašně) dlouhá a není to zrovna to nejlehčí čtení, to ale kvalitě neubírá a je to opravdu slast pro duši. Jelikož je tato kniha velká a těžká, není na cestování příliš ideální, a protože já stále někam jezdím, vyčlenila jsem si mojí cestovatelskou knížku s názvem Paprika od Jasutaka Cucui, která je celá o snech (na únavné a ospalé cesty vlakem ideální). Od kamarádky (která má mimochodem krásný Instagram - mrkni zde) jsem si půjčila knihu Než jsem tě poznala od Jojo Moyes, do které bych se chtěla pustit co nejdříve. A když nad tím tak přemýšlím, mám pro vás knižní typ! Jednou jsem si cestu ze školy prodloužila o návštěvu knihkupectví, kde jsem zjistila, že konečně vyšla kniha od Anthony Doerr (který je autorem titulu Jsou světla, která nevidíme) Zeď vzpomínek, která jednoznačně stojí za přečtení (a já jsem měla co dělat se ovládnout a nekoupit si ji)



A v neposlední řadě byl duben posledním opravdu školním měsícem. S největší pravděpodobností se s vámi pomyslně uvidím až na začátku června z důvodu maturity a přijímacích zkoušek, kdy budu chtít omezit sociální sítě na minimum. Kde se ale budu snažit stále přidávat fotografie, je JELENÍ INSTAGRAM, tak mě na něm nezapomeňte sledovat! Držte mi palce, mějte se krásně a v červnu!

8 komentářů:

  1. Jelene můj zlatej (vlastně bílej) držím ti všechny palce u zkoušky dospělosti a přijímacích zkoušek! ❤️ Těším se až to budeš mit všechno úspěšně za sebou a na blogu bude spousta recenzí na knížky a kouzelné fotky z výletů (nebo alespoň tipy a rady kam vyrazit, do přírody, což? 😇) To mám moc ráda!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji moc! Jsem tak vděčná, jak na mě všichni myslíte ☺️ Článků bude, mám v hlavě tolik nápadů ❤️

      Vymazat
  2. Krásné :) a takové klidné. To teď potřebuji. A ty fotky! :)

    OdpovědětVymazat
  3. Jestliže jsi fotila na ten film v létě, tak ty fotky mohly jednoduše jen vyblednout. Myslím, že jejich životnost na nevyvolaném filmu je nějak do půl roku, ale to si nejsem jistá. Takže upaluj pro film, ozkoušej novýho starouše a potom hned vyvolat! Ať už o žádný fotky nepřijdeš. :) Jinak kdybychom si už nějak nenapsaly, tak při maturitě a dalších přijímačkách držím pěsti! ❤️

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nakonec jsme zjistili, jak to bylo! Na internetu jsem se dočetla, že u Minolty je závěrka poháněná baterkou, k té baterce vede tenký drátek, který téměř u všech Minolt zoxiduje, tudíž závěrka nefunguje, jenže jsme nějak neměli čas to opravit a pak jsme našli další dva starouše, na které chci co nejdřív fotit, jenže teď prostě není čas :( ale strašně se těším! Jinak tobě taky držím pěsti a doufám, že se po to blázinci sejdeme co nejdříve!

      Vymazat
  4. Krásný článek :-) batoh i hodinky jsou super :-) závidím naplánovanou dovolenou, to bude skvělá odměna za náročný měsíc :-)

    OdpovědětVymazat