neděle 31. prosince 2017

Wrap Up of 2017


Prosinec jako poslední měsíc v roce ve mě vyvolává silnou sebereflexi a ohlednutí se za tím, co všechno se v daném roce událo. Ještě než se na to vrhneme, nechtěla jsem vás ošidit o to, co  přinesl měsíc prosinec:

1. Byla jsem se podívat za mým kamarádem do Výmaru. Nasála jsem jednak literární atmosféru v domě Goetheho, ale také tu vánoční díky místním trhům. Takový výlet, kdy jsem cestovala jen sama se svými myšlenkami, jsem nutně potřebovala.
2. Letos mi vánoční nálada během prosince vůbec nechyběla - vánoční čas jsem si užila na sto procent a vždy mě mrzí, jak rychle toto období pomine.
3. Poslední dobou nemám vůbec čas (a bohužel ani chuť) číst a tak jediné, na co si chvíli času vždy udělám, je seriál Přátelé, který jsem nikdy neviděla do konce.
4. Byla jsem na promoci své sestry, ze které se stala právoplatná psycholožka. Jsem na ni opravdu hrdá a obdivuji ji za práci, kterou tak statečně vykonává. Lepší studijní vzor jsem si přát ani nemohla.

*     *     *

Celkově se na rok 2017 dívám zpětně moc ráda. Byl to rok plný změn, nových lidí a spousty nových poznatků a zkušeností. Tak třeba jsem přečetla dohromady 36 knih, což předčilo má očekávání, absolvovala jsem dvě stáže, díky kterým jsem poznala nové prostředí, skvělé lidi a hlavně jsem získala cenné zkušenosti, absolvovala jsem první rok na univerzitě a druhý je v plném proudu, začala jsem se učit španělsky a plánuji spousty dalších jazyků (až budu mít o trochu více času) nebo jsem se stala lektorkou angličtiny.

Novoroční předsevzetí si dávám moc ráda.  Cíle jsou podle mě v životě důležité - dávají nám motivaci na sobě pracovat a posouvat se dál - a proč nevyužít sentimentu končícího roku k troše té sebemotivace?

V roce 2018 bych chtěla zase začít pořádně řídit (i když vlaky stále vedou, na tom se nic nezměnilo). Chtěla bych přečíst zase o něco více knih. Chtěla bych se více podílet na našem rodinném včelaření a neutíkat před každou včelou, která na mě poletí. Chtěla bych se zbavit zbytečného stresu, nadbytečného přemýšlení a zůstat minimálně tak v klidu, jako jsem byla poslední dva měsíce. Chtěla bych podnikat více výletů, protože těch letos popravdě přespříliš nebylo. Chtěla bych se o sebe začít více starat, protože mi přijde, že na to poslední dobou dost zapomínám. Chtěla bych si připomenout, že plánování a organizace jsou klíčem k úspěchu. Chtěla bych definitivně uklidit svůj starý pokoj a tak se zbavit i té trochy minulosti, která tam stále zůstala. 

Co se blogu týče, chtěla bych psát trochu více osobněji - poslední dobou mi přišlo, že jsem články psala tak nějak mechanicky, i když stále s láskou. Chtěla bych se s vámi podílet i o něčem jiném, než jsou knihy - o osobních zážitcích, myšlenkách, výletech, zkušenostech.

V neposlední řadě bych vám všem chtěla popřát ten nejvydařenější rok 2018. První leden je symbolem nových začátků, kdy vstupujeme do další životní etapy s čistým štítem a novými cíly. Nenechte se odradit okolím a dělejte to, co vás baví a v čem vidíte smysl. Zkuste být optimističtí i v těch nejtěžších chvílích, protože jak jednou řekl John Green: „Pokud chceš duhu, musíš se smířit s deštěm." Přeji vám hodně štěstí, zdraví, lásky a nespočet úniků z reality díky našim milovaným knihám a jejich příběhům.